hrůzní lidé města pražského

úterý 9. června 2009

poslední dva dny jsou plné srážkami s blbci.. doufám, že se nechystá nějaká invaze, protože lidská blbost je ta nejzákeřnější z nejzákeřnějších.. o tom ale jindy..

nicméně dnes v metru jsem viděla pána, takového pěkně vkusně oblečeného. manažer to nejspíše nebyl, ale nějaký méně významný kravaťák ano. alespoň měl sladěné barvy bot, pásku, ponožek, atd. a ten pán si listoval v nějakých papírech, které vypadaly moc důležitě. a.. a přitom se dloubal v nose (!). kdyby jen tak dloubal, ale on ho prostě projížděl ukázováčkem zleva doprava a zpět krouživými pohyby. neskutečné.. už to mnou celkem otřáslo a nechtěla jsem se na něj už déle dívat, ale než jsem se stačila odvrátit, strčil ten prst z nosu do pusy.. uf.. tuto celou proceduru zopakoval hned několikrát z nových butovic na zličín, kde si sbalil své důležité papíry a vystoupil..

toto mě přivádí k několika myšlenkám: jaká je mez soukromí a veřejnosti? uvědomoval si ten pán, že v tom metru nejede sám? uvědomoval si vůbec, co dělá? a že to není úplně estetické? také mě dosti zamrazilo při pohledu na ten ostrý kontrast: dokonalý vzhled vs. nulové vychování.. anebo je to tím, že pocházíme z opice?