hm?

"zuzíku, nebud negativista porádB-), ale vazne." napsal mi dnes můj milý, když jsem si posteskla, že jsem měla zůstat u něj a že mě to učení nebaví..

hm, a je to tady.. jsem negativista? a ještě ke všemu pořád? jaj, to bych tedy nerada.. snažím se to svádět na školu a zkouškové období, ale nevím, nevím.. co mě k tomu vede? možná, že když má člověk v podstatě všechno, co mu chybí ke štěstí, zaměřuje se na věci, které ještě nemá a zdůrazňuje je o to víc..

je pravda, že v těch nejdepresivnějších chvílích umím být zas neskutečný optimista.. ale těch chvílí je o dost méně, než těch pohodových.. je to tedy tím? že se soustředíme na to, co zrovna neni aktuální? chjo, já z toho chci ven..

ale asi až po zkouškách, teď na to neni síla.. ale bude:)..